Patr8ick

tahle láska, nikdy ji nenechám zemřít

Nemůže být dotčena nikým

Nechci vědět, kdo jsem bez tebe

Ale pokud chceš jít 
Tak bez námitek odejdu 

Jsem pohřben ve zlomených snech

Nechci ztratit část sebe

Nechci znát druhou stranu

Je to spravedlivé nebo to je osud?

Jednoho dne

Se potkáme na dnu oceánu
Kde je čas zamrzlý

Vytvořil jsem si 
Azyl pro emoce

Protože jsem věděl 

Že jsme vždycky byli prohraná hra

Lidského ducha nejde zlomit

Neexistuje nic silnějšího

takže až nastane ten soudný den

tak jí příjmu s otevřenou náručí

nastoupím do toho vlaku

protože vím že nejsem jediný cestující kdo nesplatil svůj dluh

A až si pro mě přijde smrt tak si zajdeme na rande

jenom my dva

Ale nebudu se vzdávat tak lehce 
budu bojovat do posledního konce

protože můj řev se bude ozývat do věčnosti

Vítejte na mém zámku, všechno je bezcenné

Jsem ničitel svého vlastního království

Budu na tomto trůnu se svými démony

I kdybych mohl jít 

Z těchto rozbitých chodeb není žádná cesta ven

Strhávám minulost z těchto zdí jako psychopat

Dokud neuvíznu v transu

Nenech se chytit v mém hněvu

Protože vím, že mě nikdo nemůže zkrotit

Už to nevydržím tuhle korunu na hlavně 

Tohle to prokletí

Můžete mě nazývat králem zklamání 

A až to půjde všechno k čertu,

a brány pekla mě přivítají 

Budeš stále po mém boku

A pokud nemůžeš jít se mnou 

Budu rozumět 

Zdálo se mi, že jsem 

dnes ráno spatřil ďábla

Vidím jeho odraz v zrcadla

Zajímavé na tom bylo 
Byla to žena 

Měla na sobě červené šaty 

Nepamatuju si její obličej

Možná to byla jenom moje představa

Bylo to zvláštní ale věděl jsem že po mě chce ať jdu za ní

skoro jako by mi četla myšlenky jakoby věděla kdo opravdu jsem znala mě věděla úplně o mě všechno

A a i když jsem byl sice v pekle cítil jsem se v bezpečí 

nakonec mi jenom řekla že máme spolu nevyřešené záležitosti

co bylo dál už si nepamatuji

ten sen se mi zdál už hodně dlouho zpátky

Ale stále ho mám v živé paměti

Jediné co si teď přeji je abych jí znovu potkal

Možná ještě nenadešel ten správný čas 

Nikdy jsem nechtěl 

rozpoutat oheň

Milosrdenství je jen slabost

Byl jsem chladný, 

byl jsem nemilosrdný 

Byl jsem nezastavitelný

Když mi tuhne krev v žilách 

Když se mé srdce zpomalí

Kolonizuješ mé srdce 

Až vyprší můj čas 

Ztrácím se v čase

Proč to trvá tak dlouho,

abych nechal své pochybnosti jít

Nevím, proč se tak bojím,
byl jsem už předtím
každý pocit, každé slovo,
všechno jsem si to představoval
Nikdy nebudeš vědět, když si nikdy nezkusíš odpustit svoji minulost a být prostě tady a teď

nikdo není dokonalý

Jsme pohřbeni ve zlomených snech

Bolí to úplně stejně
Je to spravedlivé, nebo je to osud?
Hvězdy si vybírají své milence

A nemůžeme se odtrhnout

Stíny, nemohou se ani dotknout země 

Tady jsme v srdci temnoty 

Bez slunce a měsíce

Sledování každého našeho pohybu

To ticho nás pohltí 

Smysly, kterým nemůžeme věřit 

Pronásledován nevídanou hrůzou

Drž se, musíme být odvážní…

Zabít své idoly je fuška 
 A je to taková zkurvená nuda
Protože už je nepotřebuji  

Možná, pokud máš jen trochu odvahy 
Zabili bychom je tisíci ranami 

Je to jednodušší, když nemusíte začínat znovu?Když se nechceš napravit

Hodní kluci nepláčou 
 A hodné dívky nelžou  

A hodní kluci ospravedlňují, ale já ne 

 Dobré dívky neumírají
A dobří kluci zůstanou naživu 

Protože princezna nepláče

Přes monstra v noci 

I po všech těch sračkách jsem odolný

Protože princové nepláčou

Na kluky s krásnýma očima

 A dívky tak krásné a vyrovnané

Hoří jako oheň  
Cítíš to pořád  

Ale utřete si uslzené oči
Protože princezny nepláčou

Chodil jsem těmito ulicemi do svých sedmadvaceti

O nic jsem se nestaral 

Z mé mysli a nad mou hlavou 

Jo, to byly dny, na které nikdy nezapomenu

Myslel jsem, že jsem udělal všechny správné krok

Podívejte se, jak se k městu blíží vlny

Před tím by se nedalo schovat 

Pach ve vzduchu

Zasáhly mě vzpomínky na listopad 

Dva roky ve zpětném zrcátku 

Vím, že na papíře vypadám přitažlivě 
To je ale zavádějící 

Jsem zajímavější než jsem 

Mám tu cigaretu, kterou jsem skrýval  

Nekouřím to, protože vím, že bych zemřel 

 Jen to držím v slábnoucím světle

Řekl jsi, že musíš narazit do stropu 

Mezi největšími a ztracenými na Marsu

Nevyrovnané emoce 

Nekonečná oddanost 

Chronická netrpělivost 

Jsem závislý na bolesti 

Čekám, až se stane něco špatného, ​​můžu každou chvíli prasknout

Oh, chceš mi říct něco negativního? 

Chci jen dostat ránu abych měl důvod ti to vrátit

Nechat jít věci, ke kterým jsem připoután

Svět se nezastaví jen proto, že mám špatnou náladu 

Většinu svého života jsem měl vždy pocit, že zadržuji dech

Držím si hruď, abych byl upřímný, takže jsem z toho unavený 

Hledám ve svém životě něco, co by mě znovu inspirovalo 

Jenom hledám změnu (lež)

Utíkám před změnou 

Já jen chci, jen chci změnu (lež)

Jo, nemám rád nové věci

Nemůžu si pomoct, to jsem jen já (lež)

Ano, to je pravděpodobně důvod, proč problémy nezmizí

Jo, asi proto vždycky sedím a stěžuji si 

Říkám si, že se z tohohle místa nikdy nedostanu

Jo, to se lehce říká, že? 

Ale je to těžké, když mám pocit, že nenávidím život

Minulý rok jsem měl pocit sebevraždy 

Nechci slyšet, co bych měl nebo neměl dělat

Chci se jen zbavit stresu

Některé dny nechci vidět 

Pozdě v noci, koukat z okna a dělat 95

Mám svůj stav mysli

Jako bych to nenáviděl, ale zároveň to miluji 

Tlak na mě tlačí ze všech stran

Nejistoty všeho druhu

Jo, jsem rukojmím své vlastní hrdosti 

Nejdůležitější věci v životě jsou pro mě věci, o kterých vím, že si je nemůžu koupit

Jo, to jsem já ve fázích

Přiblížit se ke mně příliš blízko, woo, může být nebezpečné 😈

Chybí mi dny, kdy 
 Měl jsem úsměv na tváři a 🙃
Nebyl tak zabraný do všech malých věcí

Nebyl jsem tak neústupný, abych všechno zvládl sám 

A nebyl tak opatrný a vždy vyčerpaný 
A skutečně poslouchat věci, které mé srdce řeklo 

S tímto uzlem v břiše, který se nikdy neuvolní 

Jo, co se mi stalo? 

Kdy jsem začal věřit, že za to nestojím 

Pak se ptám na můj účel dýchat? 

Přemýšlím, kdo bych měl být 

Štěstí mimo můj dosah

Je třeba se zbavit toho, co je škodlivé, ale je těžké to nechat jít 

Když vám věc, která vás bolí, pomůže dosáhnout vašich snů 

Vím, že jsem požehnaný, ale také prokletý

Měl jsem emoce, ale naučil jsem se je maskovat 

Nevěděl jsem, po čem toužim 

Nevěděl jsem, čím starší budu 
Tím víc bych ztrácel kontrolu a bral všechna ta zavazadla

Buduse někdy cítit tak, jak si představují

Chci jen úlevu od svého stresu

Můj vnitřní kritik mluví, já jen doufám, že mi vesmír  pomůže 

Budu mít pocit, že jsem našel, kdo jsem byl, nebo budu ještě prázdnější? 

Nebo jsem se zapletl do něčeho, co bylo příliš těžké? 

Dal bych všechno za to, abych se cítil znovu na živu!

Když vše co bylo stvořeno jen proto, aby to mohlo být zničeno

A když krvácíš, jenom proto abys věděl, že jsi na živu

A nechci, aby mě svět viděl

Protože si nemyslím, že by mohli rozumět

A nemůžeš bojovat proti slzám, které nepřicházejí

Nebo proti chvíli pravdy kdy víš že... 

...dříve či později to skončí

Vzdal bych se věčnosti pro tvůj dotek

Protože vím, že mě nějak cítíš

Nechci, abys mi dnes v noci chyběla

Jenom chci, abys věděla, kdo jsem

Obávám se, že jsem se uvolnil

 A nemám čas na vaše rovnice

 Způsob, jakým mluvíme, není zdaleka

posvátný

Říkáte, že naše mysli už nejsou paralelní

Ale přísahám, že se to pokusím zachránit

Když na mě zatraceně tlačíš

 Tehdy začínám sebou pohrdat

 Říkáš, že jsem tě dostal do pekla

 Myslím, že bychom se měli najít

Žádné oživení, ale snažil jsem se

 Nikdy jste nevěděli, jestli cítíte to co já!

Obávám se, že to nezvládneme

 Ze všech našich rozhovorů vždy utíkáme

 Ty a já, oba jsme se měnili

 Ale teď jsou naše životy tak zatraceně

paralelní

Myslím, že to stojí za to, pokud to zachráníme

Nepamatuju si ten okamžik

Snažil jsem se zapomenout

Ztratil jsem sám sebe

Je lepší to neříkat

Teď jsem blíž okraji

Ne, neříkám

Že toho lituju

Jednoho dne

Se možná znovu potkáme

No ,I will never forget

No ,I will never regret

I live my life

No, I'm not saying "I'm sorry"

For what I am!

Make no mistake, I live in a prison

And they say that I am the sick boy

Welcome to the narcissism

Easy to say, when you don't take the risk,

boy

Kde jsme sjednocení pod naší lhostejností

A nevěř tomu narcisismu

Uprostřed noci,

Když andělé tančí

Pod praporem nebe

Však vzpomenu si na tebe

Na tuhle noc nikdy nezapomeneš!

Čas konat nebo zemřít.

Takhle příběh pokračuje

Čas být naživu.

Osud přichází...

Zprvu jsem nemyslel, že jsem byl ponížen natolik, abych trpěl

Pak jsem viděl má tajemství, moře vln je všechny polkla

Vesmír je mým svědkem

Nikdy mi nebylo tak dobře,

když jsem se zamiloval

Oheň vzplanul na suchém dřevě

Hoří jako nic

Nikdy neodejdu od tvého boku, má lásko

Stát přímo vedle tebe je dostatek

Tak pojďme se milovat

Tak vezmi mou ruku, neboj se

A projdeme skrz všechno společně

Ty jsi už dávno odešla

Ale tvůj duch stále tančí kolem

Když jsme byli mladí a stále zamilovaní,

bylo nám jedno z čeho jsme vytvořeni.

Naše oči byly upřeny na vzdálený vesmír

Poté pomalu jeden za druhým,

nalezli jsme naší minulost a chytili se

bouře.

Snažili jsme se zakrýt jizvy, které jsme

nosili.

Protože jsme nemohli ukázat,

co jsme nemohli ukázat.

Někdy jsem ztracen,

s tebou jsem nalezen.

Ztratil jsem se takže budu následovat

světlo tvého srdce

Budeš čekat, budeš na mě čekat?

Vždycky bude místo v mém srdci.

Stále jsem chycen tvou přitažlivostí.

Bez ohledu na vzdálenost mezi námi

Nejpravdivější smysl lásky žije, když tu nejsi.

A poté nastalo ticho

Všechny naše sny a příběhy prodáváme

ale nevěděli jsme, co jsme nevěděli.

A možná se cítím být ukřivděný

A možná se cítím být uražen

A možná se cítím být zrazený

Ale určitě jsem byl hrubý

Ale určitě jsem byl zlý

Ale na tom nic se nemění

Že stále tě nosím ve svém srdci

Takže se tě ptám jestli mi kdy odpustíš

Všechny mé hříchy

A snažím se stále hledat vykoupení

Protože všechna naše láska

je okamžitou historií

Mohli jsme jít Kdykoliv a kamkoliv

Ale historie je noční můra

Jsem si jist, že se vzbudíme

Zajímalo by mě, jestli jsem skutečný

Zajímalo by mě, jestli jsi ty skutečná 

Zajímalo by mě, jaké to je být milován tebou

Zajímalo by mě, jaké to je být milován

Zajímalo by mě, jestli je to všechno jenom iluze 

Možná je to cena kterou mám zaplatit 

To jak si řekla "sbohem" mě zničilo 

Nezměnil bych to, kdybych mohl

Pořád cítím tu ránu

V ulicích tohoto špinavého starého města je panika

A na mě začínají přicházet tyhle noční můry

Vidím jí přicházet a moje srdce schytalo kulku 

Chci dokázat že ji stále miluju 

Potřebuju ji jako kyslík

Víš, že se bojím
Donuť mě na to zapomenout

Nejsem jen zlomený 
Jsem neopravitelný 

Ano, vím že jsem se choval jako špatný člověk
Potřebuji najít vykoupení

Ukaž mi milost a uklidni mě

Dívám se do zrcadla
A vidím tvář mladého muže
Všechno to pohřbil 
Protože se musí pokusit to zvládnout
Tak jak tomu rozumí

Od prvního dne, co jsem viděl tvou tvář
věděl jsem, že jsi byla pravá láska

Ale ty už jsi někým byla, nemohl jsem nic dělat
Takže si mohu jen představit, jaké je to být s tebou

Nechci takhle už dál žít, opravdu bych si přál
Abychom se neznali
Bylo by to jednodušší
Než žít bez tebe 

Víš, že bych to měl být já