Lieblingsdrehbuchautor*innen (10)
Jiří Brdečka
Beste Filme:
Es war einmal ein König (1954)
Der Kaiser und sein Bäcker (1951) - Drehbuch, Originaldrehbuch
Limonaden-Joe (1964) - Drehbuch, Theaterstück
Petr Zelenka
Beste Filme:
Elegance molekuly (2024) (Theateraufzeichnung) - Theaterstück
Mimořádné Ceny Neuron: Odvaha měnit budoucnost (2020) (Sendung) - Theaterstück
Příběhy obyčejného šílenství (2009) (Theateraufzeichnung) - Theaterstück
Karel Zeman
Beste Filme:
Reise in die Urwelt (1955)
Die Erfindung des Verderbens (1958)
Das Märchen von Hans und Marie (1980)
Jan Werich
Beste Filme:
Těžká Barbora (1960) (Theateraufzeichnung) - Theaterstück
Balada z hadrů (1960) (Theateraufzeichnung) - Theaterstück
Es war einmal ein König (1954)
Jacques Tati
Beste Filme:
Mein Onkel (1958)
Der Illusionist (2010) - Originaldrehbuch
Tatis herrliche Zeiten (1967)
Jan Švankmajer
Beste Filme:
Alice (1988)
Faust (1994)
Verschwörer der Lüste (1996)
Michelangelo Antonioni byl vzdělaný a vnímavý intelektuál a jeho tvorbu ocení především náročnější diváci. Jde o pocitové vyjadřování nitra a postupem času také více o filozofii. Pro mě osobně je nejpodmanivější jeho tvorba konce padesátých let a celá léta šedesátá. Jedinečné vyobrazení pocitu odcizení a osamělosti je Italovým největším uměleckým přínosem světu. Mám slabost pro Antonioniho pocitový intelektualismus, překračuje s ním hranice filmového plátna a stává se průsečíkem umění, bádání a následné polemiky. Film zde dostal svůj umělecko-filozofický punc.
10 Výkřik/ Noc/ Červená pustina
9 Dobrodružství/ Zatmění/ Zvětšenina/ Za mraky
8 Povolání: Reportér/ Pátrání po jedné ženě/ Noto, mandloně, Vulcano, Stromboli, karneval
Krzysztof Kieślowski byl jedním z nejvýraznějších polských filmařů. Morální neklid je obdařen talentem poetické vznešenosti. Zajímal se o morální stav společnosti a životní hodnoty. Ideály se sráží s realitou v destruktivním sklonu ponížení. Filozofoval o pravdě, lásce a metafyzických neviditelných souvislostech. Postupem času se jeho kritika stávala osobitější i poetičtější. Nesoudil, pozoroval a podával své filmové zprávy. Krzysztof Kieślowski byl jedním z největších filmových básníků!
11 Krátký film o zabíjení/ Krátký film o lásce/ Tři barvy: Červená
10 Bez konce/ Náhoda/ Dekalog IV/ Dekalog V/ Dekalog VI/ Tři barvy: Bílá
9 Amatér/ Dekalog I/ Dekalog IX
8 Z města Lodži/ Byl jsem vojákem/ Klid/ Dekalog III/ Dekalog X/ Dvojí život Veroniky/ Tři barvy: Modrá
7 Refrén/ Jizva/ Z hlediska nočního hlídače/ Nádraží/ Krátký pracovní den/ Dekalog II/ Dekalog VII/ Dekalog VIII
5 Úřad/ Koncert na přání/ Fotografie/ Továrna/ Mluvící hlavy
3 Klaps
Claude Lelouch je jedním z nejosobitějším filmových režisérů. Vynořil se počátkem šedesátých let a stal se opulentním romantickým básníkem filmu. Věří ve vznešené ideály a jeho hlavním zájmem se stala láska. Rád proplétal odlišné světy. Mužský, hrubý, zločinný, věrný a nevinný. Na ženském břehu je vzdělání, křehkost, trauma, bolest, naivnost, rafinovanost a touha po romantické velkoleposti života. Lelouch si rád pohrával a odlehčoval situace, nebál se sarkasmu a sebeironie. Splétal několik příběhů najednou, nabízel paralely, vyhledával souvislosti, zajímal se o příčiny i následky. Zabýval se náhodou, reinkarnací i předurčeností. Navazoval sám na sebe, umění vnímal v širších vrstvách, zkoušel nové postupy, hledal jiné struktury i prostředky vyjadřování. Ze stálejších spolupracovníků je nutné zmínit jméno jeho věrného hudebního skladatele a Francis Lai se stal jedním z nejúčinnějších nástrojů romantického básníka. Ať žije láska! Francouzský filmový režisér Lelouch zpívá nejvznešenější poselství.
11 Dobrodružství je dobrodružství/ Ať žije život
10 Šťastný nový rok/ Jedni a druzí/ Nečekaná zrada
9 Edith a Marcel/ Lumière & spol.
8 Muž, který se mi líbí/ Celý jeden život/ Dobrák a zlí lidé/ Cesta zhýčkaného dítěte/ Krásný příběh/ Bídníci 20. století
7 Muž a žena/ Jiný muž, jiná šance/ Útěk do bezpečí/ Pozor, bandité!/ Odvaha milovat/ Kde se cesty kříží
6 I pro lásku se zabíjí
2 C'était un rendez-vous
Rainer Werner Fassbinder byl jedním z těch drzých, nejmilovanějších, nejextrémnějších i nejproklínanějších filmových tvůrců. Byl to exhibicionista, neváhal ejakulovat před kýmkoliv na veřejných místech, drze se vysmíval konvencím svým způsobem života a provokující tvorbou. Odhaloval často zdeformované vnitřní světy, nebo niterná odcizení a zatracení, nevynechal ani tu sadomasochistickou podstatu osobních, intimních i společenských vztahů. Stavěl se proti establishmentu, sahal k politickým diverzím, poukazoval na tlaky a traumata konzumních nároků společnosti. Kritizoval maloměšťáckou povýšenost, či přirozenou nadřazenost a morální pokrytectví vyšší střední třídy, nezapomněl na fašistické společenské rozložení národní historie. Do toho všeho vkládal poezii niterné rozervanosti a ctil estetický řád filmové poetiky. Pro mě osobně jsou jeho filmová díla podnětnými svou vizuální estetikou i myšlenkovou konstrukcí, a zprostředkovávají mi nevšední prožitky.
11 Hořké slzy Petry von Kantové/ Sousto pro satana
10 Niklashausenské putování/ Varování před svatou děvkou/ Strach před strachem/ Čínská ruleta
8 Katzelmacher/ Svět na drátě/ Bolwieser/ Německo na podzim/ Manželství Marie Braunové/ Touha Veroniky Vossové/ Querelle
7 Vandrák/ Malý zmatek/ Láska je chladnější než smrt/ Bohové moru/ Proč posedl amok pana R./ Americký voják/ Whity/ Obchodník se zeleninou/ Strach jíst duše/ Martha/ Pěstní právo svobody/ Ženy v New Yorku/ Zoufalství/ Lola