Tagebuch (63)
Road movie - vrtěti volantem.
Učím se projíždět světem. Promítám si road movie, které jsem stopla na cestě s prstem na ovládači. Stěrače stírají, světla svítí. Pokouším se řadit, a zařadit se tak k provozní společnosti.
Playful action painting 2014
:)
Poslední představení...
.... při kterém se hrdost vysvleče z bolesti a člověk sám sobě, i těm druhým, odpustí...
Poslední představení...
.... při kterém se hrdost vysvleče z bolesti a člověk sám sobě, i těm druhým, odpustí...
Návrat k filmům.
Návrat tatranky.
Deník I.
Byla jsem sladká a hořká zároveň,
křupavá a naměkko zároveň
v létě čokoládová, na podzim
louskala oříšky, v zimě jezdila na kokose,
na jaře fetovala všemožný vůně
a tak trochu se červenala.
Než se pro léto zakulatilo, obalila jsem se
sušenými plátky a vyčkávvala ve stínu,
dosud plna ostrých hran a slov, která se přes
okraj naklánějí a přepadávají, padnou kam
padají - pod noty smutným písním....
Jako měsíc ale dosud čekám na úplněk
z bílé čokolády
Odkazy severské kinematografie.
Učím se opět nacházet slova
Reakce na dva přespěvky časopisu Respekt.
Mimoděk, chtě nechtě, třesky plesky, vybavila se mi báseň jiné kategorie
Šlapeme, ťapáme, šmajdáme, zvrtneme se, zakopneme, klesneme- docupitáme, stojíme,ležíme, klečíme, jsme naboso atd. Zůstávají stopy. Stopy po šlapnutí, po ťapání....atd... šlápance, ťápance, zvrkance...atd. Chodíme mezi tím a tušíme to, co pochopil básník jiné kategorie:
"(...)
pochopil jsi podle několika stop,
že někdo kráčí a jiný jenom šlape..."
:)
(Vladimír Holan, Po svatém Martině I, in Bolest, Československá spisovatel, Praha 1966.
Rce na noticku Kateřiny Havránkové Klapot léta.
http://respekt.ihned.cz/co-se-nosi/c1-56276820-klapot-leta
---
...
Fotografie - střepy, kolem nichž tančí trollové. Text - střep ostrova, v němž se odráží má zasněnost. -
Krásný střep zaseknutý do neznáma.
Islandská noticka Milana Jaroše Djúkavík
Unavený jazzman to do mě hustí přes modré sklíčko v pátek v šest odpoledne.
Tak. - Momentálně a si natrvalo se nachází ve zlínském tattoo studiu.
Hláška k pozdějšímu rozpracování (nemám word)
1. Pojedem do Chestru na čínu. Odpověď: - "No, to si teda nemyslím.
2. Paní na dámské toaletě promluví: "Vy jste žena, nebo muž, pane?"
Procházející se Ticho o víkendech v Abergele
Víkend v karavanech. Zapelešené pobřeží, prošlapané, prohrabané různobarevnými lopatkami. Potkávám rodiny v teplákových soupravách. Tu a tam bez svršků. Sem tam i naboso. Ládují se a přecpávají své nácky párky z podtáců. Nad pobřežím Abergele krouží hejno alek. Mlsná křídla smyslností víří.
Krajina
Cestu na sever přežila jen žlutá plechovka balakrylu. Pokoj vydal pár olejových tub. Improvizace s více něž metr a půl vysokou lištou.
Tentokrát ve Walesu s hard diskem.
Filmová všehochuť do větru, plískanic imitovaného jara, a poté kousku léta. Chytilová, Němec, Schmidt, Kadár a Klos, Jasný a Kachyňa... Obrazy všedního dne, zapadajícího do dějinného rámce domova, rozkládajícího se za La Manche. Experimentální, "obyčejné". -
No Clear mind. První objevená kapela po návratu. Odkazy pršící ze stránek. Dobrodružství za matnými okny, za nimiž alky a rackové uklidňují moře.
Jaro v zimě.
Střep vržený do industriálu Čech. Prozatimní vyhoštění z krajiny podlévané sasankami. - Zazimování rozmnožilo obrazy o pestré barvy. Knihy odloženy do knihovny. Paběrky nahraných filmů omílané stále dokola. - Hladovění.
--
Střep vržený na čas do industriálu se zakrátko spojí s ostatními úlomky.
Pro čas, aby měl kudy nahlížet na stráně, lesy a zlínské komíny.
Zima
Lačnost imaginace. Imaginární lásky animovaných, loutkových Fimfárů.
Lačnost imaginace, proto prozaické čtení: přes Améryho potřebu Vztáhnout na sebe ruku, verše korejského básníka, které mě uvedly do stoického klidu a k mlčení, román Catheriny O´Flynn Zprávy o sobě k Tíze sněhové vločky Thorvalad Steena a Pamukově románu Sníh.
Podzimnění
Zlatá šedesátá, sem tam prokvetlá dostupnými snímky lehce namanutými. Krátkometrážní mezipatra.
--
Přečten Kolář, Cocteau, Ščerbin. Rozečten Jean Améry O stárnutí.
Wales
Bloudění po Walesu. Krajina, pásmo proměnlivých barev, krátkometrážních snímků.
Opilý koráb
Opilý koráb. Na něm střípky opité svitem.
Kaurismaki
Dívka z továrny na sirky. Opuštěná podruhé. - Probírám se prohlédnutým a třídím si obrazy, pocity.
Krajina
Vyjela jsem za město. Krajina: laskavá páska plná hlíny a drobných živočichů. Sekám ji na polénka a zatápím. Zatápím vzpomínkám. V ohni souobrazí. V popelu snad mé budoucí já.
