Meist gefolgt Genres / Typen / Herkünfte

  • Drama
  • Komödie
  • Animation
  • Krimi
  • Dokumentation

Tagebuch (63)

Deník II.

                                                                                                                 Profesní zařazení.

Kdysi bohemistka, korektorka. Tenkrát instruktorka zlínského KFC.

Tehdy redaktorka kulturní rubriky zlínského Deníku.

Dnes dělnice, žijící na severu Walesu.

Zájmové.

Už kdysi se pustila do psaní básní a podivných črt, recenzí a článků.

Už tehdy recitovala, učila se zpívat a hrát na kytaru.

Tenkrát poprvé vytáhla tuš a redispero.

Dnes udržuje se vším kontakt.

Je ve formě i obsahu.

Výstavní činnost.

Od kuřat v KFC odskakovala ke kreslení a malování.

Ve Zlíně uspořádala celkem 4 výstavy.

Od ambiciózní první výstavy se přenesla k těm, které si přály

alespoň na jediný večer propojit různorodost.

Pobavit, rozveselit, vtáhnout do tvůrčího dění.

Výstavy dospěly v neambiciózní

projekty za účelem pozastavit se nad krásou, nad možnostmi

vyjádření vlastních pocitů a světa, ve kterém všichni pospolně žijeme.

Na posledních dvou se podílel její přítel Ivoš Machourek.

Kým by mohla být? - To opravdu netuší. A pravděpodobně to nebude podstatné.

O koních a lidech.

Kdysi jsem na Štědrý den krmila islandské koně. Ztratila se za lehkého soumraku na planině nedaleko nejhlubšího vodopádu a vyprskla smíchy s gejzírem nedaleko propasti, nad kterou se potáceli se svými cukrbliky japonští turisti. Spolykala ticho s hroudou kamení.Než jsem se našla a utekla do jedné hospody v Reyjkjavíku, po které se proháněly divoženky a nakonec i já s nimi.

O koních a lidech.

Sobercký obr.

...

Sobercký obr.

Wales promítá.

Přestřihneš ostnaté dráty a pastviny vylijí stáda. Zašlápneš lahve, které někdo zapomněl v písku, a žízeň stopne čas útěku. - Natáčím filmy, němé, nepřeložitelné, nenamluvitelné. Mezera v roce. Rostu, rostu, snad jednou puknu filmovým půstem...