Dawydov

5*  Super film, který mě něčím nadchl a jen tak neodezní. I další dny na něj budu myslet a bude mě to bavit. Má např. velmi silný emocionální dopad, silné nosné myšlenky, velmi záživný rafinovaný děj, zábavný styl vyprávění, novátorský vizuální styl apod. Takový film určitě budu někdy chtít vidět znovu a většinou si ho při další projekci užiju minimálně stejně nebo dokonce ještě více.

4*  Film, který jsem si užil a stojí za to ho někdy vidět znovu, ale není to nic extra. Může jit o film, který sice nemá žádnou chybu, ale taky nemá (pro mě osobně) nic "navíc", proč bych na něj kdovíjak myslel po jeho skončení. Do hry vstupuje i subjektivní obliba či naopak nezájem o některá témata/náměty.

3*  Jakžtakž to šlo, celkově pořád ještě příjemné, ale už mi tam dost věcí vadilo nebo chybělo. Často jde o filmy, které jsou prázdné/nudné/nijaké, nebo sice přeplněné, ale blbostmi... případně nefungují úplně dobře jako filmy (ne zcela srozumitelné, nekonzistentní, řemeslně nezvládnuté apod.)

2*  Celkově již nepříjemný zážitek, rozhodně nechci vidět znovu, i když to není úplná katastrofa. Může to být i řemeslně profesionálně natočený film, který je ale obsahově úplná blbost či nesnesitelná nuda.

1*  Vyloženě nepovedený film, který nefunguje.

Odpad   Nestojí ani za dokoukání. Nedá se vydržet.

 

------------------------------

 

Co: Hodnotím subjektivně, především pro sebe - jak se mi film líbil, nikoliv jaký je. Nesnažím se zde o „objektivní" hodnocení filmu z pohledu jeho role ve filmové historii, politické nebo kulturní důležitosti, řemeslné náročnosti apod. Předmětem hodnocení je subjektivní prožitek, který ve mně film vyvolal.

Kdy: Hodnocení se vztahuje vždy k době zhlédnutí, nepřihlíží se k době vzniku. I u starých filmů tedy hodnotím aktuální filmový zážitek dnešními měřítky (i když je to vůči nim asi nefér).

Jak: Při hodnocení celkového subjektivního dopadu a prožitku beru v úvahu zejména tři kritéria (přibližně se stejnou váhou):
(1)  obliba tématu (námětu) – např. téma partnerské vztahy, vyrovnávání se se stárnutím, vize budoucnosti, objevování fantasy světa, dobrodružná výprava, válečné hrůzy, cestování časem, historický popis, výpověď o generačních hodnotách apod.; hodnotí se osobní obliba a atraktivita námětu, vč. abmicióznosti; součástí hodnocení je zde i zvolený žánr, což je něco jiného (např. sci-fi akce, sci-fi komedie, sci-fi horor, sci-fi drama atd.)
(2)  zpracování daného tématu – struktura děje, záživnost, vypointovanost jednotlivých linií, kvalita dialogů, inteligence chování postav, konzistentnost, vyváženost, styl vyprávění, komplikovanost a intelektuální náročnost, rafinovanost scénáře (volba cílové skupiny)
(3) kvalita filmového ztvárnění – funkčnost využití filmových prostředků, zajímavost režijního rukopisu, vizuální stránka (kamera, výprava, triky, střihový styl, tónování a svícení), zvuková stránka (hudba, zvuk), tempo, herecké výkony

V mém subjektivním hodnocení některé náměty a žánry nutně nenabízejí – ani při sebedokonalejším zpracování – potenciál plného hodnocení (např. mě nebaví vyvražďovací/mučící násilné horory, ať už budou natočené sebelépe, stejně jako si neužiju metalový koncert špičkové kapely, když mě ta hudba nebaví). Naopak, ani sebeatraktivnější námět nepomůže, pokud je nevhodně zpracován (např. se inteligentní postavy začnou chovat nelogicky a nekonzistentně, jsou nepřesvědčiví herci apod.)