D.Plesr

Film Velryba zhlédnut až v roce 2023, z filmu čiší divadelní předloha ,což je svým způsobem záchranou, zejména scénáře. Prostředí je řekněme komorní, bohužel ne tak syrové kolik se nabízí, když už takové téma šel bych více na dřeň do tělesná ono psychycno by bylo o to výraznější. V tomto dávám za pravdu verbalovi o 5d verzi. Dost přikrášlený, snímek 127 hodin z tělesnosti ždíme více. Pobožný floutek působí jako umělá vložka k dotvoření spojitostí než fungující postava. Představitelka dcery zvládá roli dobře, ale výběr pohledné herečky ubírá poselství o kráse upřímnosti a lidské opravdovosti, když režisér takto diváka oblbuje. Nejvíce uvěřitelná postava je exmanželka. K samotnému freserovi je obdivuhodná jeho práce očima, byť nekteri herci umí lépe. Slabinou filmu je uvedení nejsilnějších záběru do traileru. Celkově film, který je hodno vidět v kině, ale toliko ne více nežli jednou. 60%

Všude, všechno najednou je trefným vystižením jak podstaty, tak to čím se film snaží být. Na první dobrou by se měl (nikoli mohl) poměřovat se snímkem 12 opic ale scifi tón tu není tím hlavním Za kmotry by se mohly jevit jak řada Matrix, tak Inception, jež byly však tvůrčím nápadem prvotní, zde je to opis. Na reozdíl od inception je hlavní hrdinou je žena, řekněme  ve fádní ničím překvapující a tupě fatalistické realitě. Nebudu spoilovat celý příběh, je pravdou, že v několika momentech vykrádá nápady jiných, ale v mnoha situacích odkazuje na kultovní snímky, používá zajímavá klišé, aby je vzápětí odhodil a sáhl po jiném.Pestrost metaverza není však primární, jako spíš, když si člověk položí otázku "proč vlastně ?". Rozstříštěnost a paleta vjemů (mysli) se pak jeví jen jako ilustrace a divadlo daleko niternějších, palčivějších a jednoduších pocitů. Ve zkratce, být to první film tématiky, byl bych odrovnán. Takto "jen" mohu říct, že jsem viděl film  překvapující, napínavý absurdní a dojemný. A to není v dnešním světě málo. 

Shlédnuto 25. 9. v kině. 

Krásné záběry Prahy i pěkně (a pracně) zachycené situace zvířecí říše v Praze. Celkové zsazení, ve koukejte taky je tu příroda, a styl komentáře evokují spíše televizní populárně načný pořad pro děti a mládež než dokument typu NG. A to věřím, že Praha má flóry a fauny plné hrstě, a je dost odborníků, kteří by je mohly představit. Nicméně musím uznat, za prvé přednes  p. Macháčka byl vyjímečně kultivovaný, za druhé i přes výtky toto byla jedna z mála projekcí, kterou přicházelo na mysl v současné době v kině shlédnout...

Tento film dokonce zakoupen s předchozím příslibem příjemné lekhé nostalgiky a ještě svěžích herců. Po zhlédnutí musím konstatovat, že z hereckých výkonů je mladší pan Hrušinský na rozdíl od staršího nekoukatelný. Představitelka slečny je správvně živelná, naivní a vulnerabiilní, Nejlepším hereckým výkonem však hodnotím pana Menšíka, možná jeho nejlepší herecký výkon vůbec. Ač jsem proti citovému vydírání, myslím, že vzhledem k tématice, prostředí a scénáři, by slušel o něco surovější  a syrovější vizual a herecké provedení, Takto to působí stále trochu pohádkově odtažitě.  A tak s EVou O. dále hledám štěstí...

Kamera , režie i scénář jsou x lig nad evropskou (českou produkcí). Co bylo jednozačným překvapením ( pozitivem) bylden první). žádný jiný moderní snmek doposud nedokýže smyslupně pracovat s (absolutním) tichem - za to 1,5 hvězdy.
Byť je přítomna Emily Blunt (průměrná), Cillian Murphy ( zklamání), tak herecky filmtáhne Millicent Simmonds, přestože mluví úplně minimmálně, alee dokáže o to více hrát výrazem tváře. Půl hvězdičky, za udržení napětí a relativně otevřený konec.
Fajn recenze JASM.

Tento film shlédnut náhodou 2.7.21.  Byť je doba vzniku na výsledku znát, vystupuje věcnost téma na povrch. V porovnání s obdobným filmem - Velké trápení - o něco více syrovější (ač ne dostatečně). Práce s hudbou (a básněmi), které dokreslují obraz ale i příběh, jsou bravurní. Ohledně castingu ice schválně různorodý kolektiv, ale stjně si neodpustím, že tehdy byla děvčata autentičtější. Na toto naráží i koncová pasáž "každá jiná a přeci všechny stejné", kdy z konce nejsem úplně spokojen, ale spíše rozrušený melancholickou nejasností. A právě proto jedna z lepších scén, k nimž se řadí i návštěva jedné z chovankyň u vychovatelky doma - tady mi nemusíš říkat soudružko - ale já jsem dospělým nikdy jinak neříkala - to je v pořádku...- Smyslupná recenze -též DESIRES. XXXX a 75%

Shlédnuto 4.4:21 - Dvě hvezdy  - Žádný z motivů - credence a šikana v chudobinci, grindewalda apátrání po něm, scamanderova minulost,  není zakomponován ani důstojně natož zajímavě. Jakékoliv napětí a ohromení magičnem chybí, ani pc figurky to nezachránili, žádný z tvorů nepůsobil dojmem "wow co teo je ?" HUdební motivy vykradené ze ságy HP.  Ze dvou hvězd ještě jedna celá za postavu Kowalského...

Na tento film jsem čekal hladově již od zmínky, že by mohl být natočen. Leč kéž by se tak nestalo.
Z hlediska napětí jsem nepociťoval téměř žádné, byť scénáristicky k tomu některé scény vybízely (zádrh režiséra).
Oproti původní animované Mulan tu chybí onen lehký nádech humoru, jež činil původní film svěžím.
Z hlediska bojů a bitev se jedná o pohádkové než ztvárnění bitevní, a tím spíše je to znát oproti takovému filmu jako byla kletba zlatého květu, kde byla alespoň slušná výprava. No alegendou se to nazývat nedá ani zdaleka. Vše je korunováno, tím že postavy plují podle příběhu a nikoliv příběh podle nich, veškeré jednání a motivy působí ploše a zároveň žádný herecký výkon nezaujal. Jedinou hvězdu dávám za postavu čarodějnice a scénu, kdy je Mulan s otcem ve sklepě.  Jako pro diváka 12 a mladší to fungovat může, já jsem však zklamán, a mohl to být tak dobrý film.. Výsledek je zkrátka plytký...

Jako správný extremista dočkal jsem nejvíce ,,odhalené verze´´. Čeho se mi nelíbilo, že se tento počin snažil být toliko dokumentem, aniž by ty veškeré aspekty ilustroval, a vysvětlil blíže ,, úskoky´´ a ,, finty´´ predátorů, a to do té míry, že to ztratilo na výpovědi. S tím se pojí i to že skutečné množství predátorů se zdá při takto sestříhaném materiálu nereálné. Některé momenty jako návštěva Ústečáka nebo odhalení hodného kluka , zdály se na dokument až příliš manipulativní. Tolik Jedna strana mince. 
           Celý koncept je ale něco, co bych čekal od dospělejšího filmového průmyslu, než je ten český, nebo alespoň od státních složek, ale ty na to zase nemají filipa. Přestože jen jednou větou ale s velkým úklonem musím smeknout před ústřední  trojicí hereček. Byť i jediný rozhovor muselo být těžký psychicky  ustát a zároveň nevypadnout z role.
          Zpracování filmu takový průměr, námět a výkony herců top.

Nemá kvality Tarantiovských trháku jež si bere za vzor. Přesto ve svém nápadu že by někdo mohl mít vůdce jako svou ikonu, ba nejbližší bytost, je přínosným především z hlediska, že pohnutou se zdá mysl obdivovatele jen z hlediska toho už víme že se stalo nikoli z hlediska toho, co obdivovatel věděl v danou chvíli.Zvlášť pěkně toto vynikne za dotvoření postavou Sama Rockwella, jež je cynickým popiračem události, ač zůstává jen u toho cynismu.Grotesknost, která celý film soulad s druhou linkou filmu dostává korunu v závěru, kdy přesně vystihla absurdnost reálií konce války,. Ona druhá linka - sbližování židovské dívky (a to se podivuji že na cenu za vedlejší roli byla nominována Johanson a ne McKenzie...) a nacistického chlapečka - by vydala na samostatný film, kdy by mohlo být rozvinuto více aspektů a stínů i do hlubších a drsnějších tónů. Jak jsem zmínil skloubení nevyšlo ideálně, přeesto po skončení považuji film za inspirativně podněcující.

Tento film je mi milý svou uměřeností, není ani kašírovaný ani se nesnaží uměle nabuzovat syrovost odpudivost, či syrovost. 
Nejsilnější scény mi přišli návštěva obytného bloku... a setkání u bankomatu... Na druhou stranu některé scén,y jež měly být silné mi tolik nepřišli. Především závěr, jež měl příchutˇtakového (roamtického) patosu. Další věci co se mi nezdála byla zdrženlivost některých postav konat, a intermezzo v podobě cesty, jež působilo rušivě a nepřesvědčivě co do logpříběhu se týče.
             Celkově pozitivem filmu je, že napětí a není o (citovém naladění a situaci) jedné postavě ale právě v interakcích v nichž se jednotlivé postavy setkávají.Znova bych na film asi nešel, ale vzhledem k hlavní představitelce bych dal ale za 3,5 hvězdy.. 

Tento film na pozádí hledání se po rozvodu představuje setkání amerikánky a toskánska. To by jako nápad nemuselo být zlé, kdyby i ono toskánsko nebylo americké. Což je vroubené řadou scén, jež by se údajně v e filmu odehrávajícícím v Toskánsku Itálii měli objevit. Tato řada však působí okatě a nezanechává ani silné pocity. Asi nejsilnější ze scén byla samotná koupě domu. Celkově film neví zda, by guide line pro porozvodová dilemata, komedií, nebo růžovou limonádu. Jsem přesvědčen, že i taková Fan Vavřincová by stejné téma načrtla lépe...

Při úvodní scéně s lodí jsem si říkal "no, páni, to zase bude číčovina". jenže pak se to obrátilo.
Krom palety barev a animačních efektů, zde byly nabízeny i další lahůdky - konzistentní a citlivě rozpracované hudební téma, 
jedna slovní hříčka a hláška za druhou, neokoukatelná Wasikovska, a fakt, že ani nedutáte napětím, přestože ve filmu není až na jednu kratičkou scénu žádný boj. Není moc filmů,kde by pokračování předčila první díl. Zde se to povedlo a má na tom zásluhu nejen nedostižná předloha Lewise Carolla, ale i dobrý scénář(v průběhu filmu vám dojdou věci, co se udály před půl hodinou) a režie (i přes relativně "dlouhou" stopáž, nemáte prostor se nudit). Kdyby film skončil v okamžiku zatuhnutí neváhal bych dát plné hodnocení. Scény poté měly smysl ale už to nebylo gradování. Musím přiznat, že film ve mě vyvolal několikero emocí a přemítání, což jsem od něj nečekal, mj. film není toliko dětským, jak by se na první pohled mohlo zdát. 90% anebo 4****

Úvodní část do titulků nasadila laťku vysoko a slibovala, že po vlahé čtyřce bude pátý díl stát za to. Následovalo ještě pár dobrých scén, než to šlo postupně do kopru, respektive než se na plátnu objevil Jack Sparrow (ztvárněný opět Johnny Deppem). Ač právě tato postava ozvláštnila příběh jedničky a dvojky, a učinila je zapamatovatelnými, zde v díle pátém působí již trapně. Obdobný dojem přináší nová ženská postava, jež je scénářem málo podložená, nad to herečkou naivně podána.
Z ostatních herců ne přímo pochvaly ale slova o dobře odvedené práci by patřily Bardemovi ( který hraje především očima)
a Thwaites(na kterém příběh stojí). Nejen scénář ale i hraní J. Deppa pak z násilí a potenciálně napínavých scén činí pouze (ne)zdařilou loutkovou šou.  Rád bych také zapomněl většinu užitých "vtipů" neb zůstávají na úrovni devítiletky. Reálie doby nestojí takřka za řeč, neb mísí prvky od 16. do 18 století, a Angličané, coby protivníci pirátstva, se jen mihnou jako pouhý doplněk, nikoli nosný prvek.Přesto lze nalézt světlá místa, jednak Bardemovo vyprávění minulosti, pak celkem zdařilou kameru, a ostatně konec příběhu. Celkově na ** a 45%

Tohle je takový starosvětský film, krásně vymyšlená detektivka, takřka divadelní hra. Nevíme, kdo hlavní hrdina je, kam jde, ani pohnutky jeho zaměstnavatelů - pouze memento užij svou imaginaci. Pocit akční detektivky umocňuje kamera, jež má takový zvláštní, jakoby osmdesátkový filtr, ač je až příliš vláčná a celkově idkrátký děj je pojat v dlouhé stopáži, napětí zde nechybí. Umístění do, ne tolik filmařsky vytíženého, Španělska je povzbudivé a scéna prvního Schuberta a scéna s kytarou,jsou vskutku geniální. Tento snímek není bezvadný ale k dokonalosti mu schází opravdu malinko ( 95%)

Budu psát obšírněji bych vyzradil co nejméně. Film začíná s nádechem živelnosti, jež lecos slibuje. Ale ta se vzápětí vytrácí (chápu, že tu měl být kontrast prostředí, ale že ita atmosféra a kamera...). Ve své podstatě jde, film s křížkem po funuse, nad to nerozebírá toliko otázky související, jakožto pouze nahazuje. Výběr Watsonové do této role byl trefou do černého neb její naivní hereccké výrazy zapadají do celého vyznění (jako populární a hezká herečka, ale bez schopnosti něco opravdu zahrát tak abyste jí to uvěřili). A na tom dost upadá  celá atmosféra a naléhavost filmu a tématu. Myslím, že ta naivita je v ní zakořeněná.Celý film působí jako stvořený na  (intelektuální) míru právě lidem, kteří social networks využívají, a jiné publikum sotva dokáže zaujmout. Tento aspekt se mimo jiné projevuje v závěr, kdy přichází jen symbolické pošťouchnutí a nic víc ( hanks by ji v skutečnosti sundal, anebo celou dobu držel pod sedativy). Zajímavou je pak už úplně poslední scéna, jež slibuje
 snad šťastný život...

Klub poslední naděje je bezesporu velmi sugestivní film, krom beautiful. Podobně jako rekviem nastiňuje záležitost závislosti a lécích, podobně jako v broken cyrcle breakdown, je zde nadnesena otázka farmaceutické lobby. Pravdou však je, v dobrém i špatném, že film staví a padá na precizním výkonu Davida McCouneghyho, dalo by se říct, že je to film pro něho. Skrze to se pak projevuje, že žádné z nadnesených témat/otázek není dotáhnuto do konce. Naproti této nedotaženosti atmoséra a McCouneghyho výkon způsobí, že se od filmu neutrhnete a budete jen zírat. I přes dramatické vyznění filmu i zde bylo několik momentů kdy jste se pousmáli. 
            Ovšem v některých scénách nejednali postavy až toliko rozumově jako lidsky, ač mám za to, že v dané době by stereotypy byly zakořeněny v lidech více.  Nad to, postavy v průběhu filmu (7 let ) vůbec nezestárli. A poslední maličkost v záběru v motelu si lze všimnout na zdi plakátu, kde je vyobrazeno  lamborghini murcielágo, které ale v roce 85 vůbec nebylo...
           Pro to napětí, McCouneghyho herecký výkon a Jeniffer Garner bych dal klidně pět kvězd, ale zmíněné maličkosti mne korigují ke čtyřem.      

Pravda, shlédnuto, až se značným zpožděním po natočení. 

Ač je film více či méně paletou pro Capria, (jediný) přesvědčivý herecký výkon podává Marion Cotillard.
Di Caprio a Page zde nabízejí pár svých známých výrazů, al na odlišení od jiných postav v jiných
filmech to nestačí, a to Page byla v té době označována za hereckou naději (ovšem baba stále pěkná).
Nejsympatyčtěji působí postava Inxe ztvárněná Tomem Hardy.
         Film s nádechem intelektuální legendy, není toliko Mindfuckem jako obdobných 12 opic, a pocit paranoii
tu není tak silný (přesvědčivý) jako u Matrixu. Dokonce nabízená paranoa a schizofrenie nevyvolává toliko
emocí jako mindfucky v podobě I origin nebo Věčný svit neposkvrněné mysli.  
          Trocha spoileru, nabízí se tu více variant vyznění příběhu, což je fajn.Prvně celou dobu nabízená varianta, že Caprio  je ten kdo chytán, a že Helen v podobě AMrion Cotillard je ta, kdo ovládá svět, ˇat už v podobě narušení vlakem, nebo zmínkách, že bez ní nemůže Caprio snít dále. Pak by i přítomnost Page byla jakýsi nabízený terapeut, který má Capria přivést zpět. Druhou variantou je, že Helen je pouhým výmyslem, součástí snu a jako taková nikdy nežila, izde se objevila narážka jak by mohl žít reálný život jestliže je zaměstnán pro agenturu, jež má chytit Saika. Třetí a čtvrté varianty, jež jsou nabízeny v závěru filmu v podobě vlčka, pak předkládají verzi, že Caprio zůstal ve snu, anebo, že se z něj probudil, ale není rozhodnuto, zda třetí nebo čtvrtá varianta příběhu je pravdivá. 
                   Celkově bych hodnotil tedy na 70% respektive 3 hvězdy, a to zejména z toho důvodu,
že pocit paranoii nebyl toliko přesvědčivý a tedy nevyvolával toliko emocí, jak by zřejmě měl.  

Začnu od konkrétní věci, leč se pojí s celkovým přístupem. Foy MacKenzie má jistě půvaby princezen, ale do pohádky, jíž se film snaží být, by do hlavní role zapadala mladší představenkyně. Naproti tomu je děj na pohádku nepřehledný pro publikum (4-12) na něž film míří, a to i přes řadu klišé a strojených dialogů. Co naopak dodává na atmosféře pohádky a je jednoznačným plusem , tak malebná a a obsáhlá výprava a kulisy. Za chválu stojí také výkon Keiry Knightley, jež coby sladká regegentka, předvádí excelentní přechody a masky (na což u této herečky není zvykem). Dospělý divák si zde nenajde mnoho  momentů, ač otevření mostu, uvedení regenta květinové říše, anebo jedlé vlasy cukrové regentky potěší. Fakt, že prvá část titulků je umělěncky nad filmem, je faktem smutným. I proto působí tato kombinace kontroverzněa nekomplexně. Celkově bych ohodnotil na 50%, resp. dvě hvězdy.

Začnu od prostřed. Nejvíce mne překvpil herecký výkon Woody Harellsona, který zvládl vážnou roli s nadhledema bez patosu. A představitel J. Dixona hrál tuto postavu velice přesvědčivě. Francis McDormand mi přišla, že je stále jen v jedné póze , takže navzdory recenzím, mi její výkon nadprůměrný nepřišel. Samotná postava, již Dormand hraje, pak jedná ve svém bláznovství příliš rozvážně.
        Celkově je film celkem koherentní, co se atmosféry týče, ale načíná mnoho témat (jako malý kluk, co přijde ze školky a chce povědět vše a co nejdříve), ale žádné nedotáhne. A to ani to hlavní  poselství, že "je lepší řešit věci s odtupem", žádný wow efekt nepřináší  Vzhledem ke všem vyřčeným tématům by měl být film (zařaditelný) jako thriller či drama, ale mnoho gagů a svérázných postav poouvá film k něčemu jako Pelíšky, nebo příhodněji Fargo, kde McDormand hrála také. Scény které mě ve filmu zaujaly - rybaření, dokumentace, a pomerančový džus.
            Kdybych si měl pustit film znovu musel bych se rozmýšlet, takže pro mne spíše průměr *** (55%)