Tom10000

   Ačkoliv jsem již většinu shrnul ve své dnešní recenzi, nedalo mi, abych něco málo nenapsal i do svého Deníčku, jenž už téměř čtyři měsíce čeká na další příspěvek (...). Trvalo mi dosti dlouho, než jsem se vůbec k tomuto seriálu dostal. Ale upřímně, onoho času nevědomí nelituji. Vzhledem k mému poměrně "vyrovnaném" stále ještě náctiletém věku bych tuto tvorbu ani dříve nepochopil.

   Beth harmonová. Co k ní vlastně napsat? Shrnul bych ji asi do tří, čtyř vět: zaprvé: naprosto dokonale vystihuje případy těch, jimž se naskytne v životě opravdu veliké neštěstí, ale oni se z něj dokáží dostat. Mladé zrzce zemřela matka, (otec ji opustil už dávno) a ona se musela ocitnout v sirotčinci. Dobře. Jenže, co dál? Musí si najít způsob, jak se zabavit. A jak se v něčem zdokonalit. Našla si šachy. A s nimi se stala slavnou.

   Zadruhé: i přes marnost a zoufalství lze vše zvládnout. Beth zpočátku se Sheibelem prohrávala. Zrzka prohry nesnáší. A nechce se vzdávat. Jenže dokud princip šachů pořádně nepochopila, musela snášet porážky. To platilo tehdy, později, když proti ní stál kupříkladu Beltik, a poté ten nejlepší, Borgov. Porážky od něj snášela těžce. Nejprve zatrpkla, poté propadla pití a kouření. Ale i přesto, zvládla vše vytrpět a vzchopila se. I když jen s pomocí Jolene.

   A zatřetí: nelze jen žít pro touhu. S ní zešílíte. Ale pozor, je nutné vše vyvážit! Beth na jednu stranu žila stylem zvítězit, jinak nic. Odpustit si jakoukoliv zamilovanost, emoce, vše, co by ji pomohlo ke slasti. A narazila u těch, co jí chtěli pomoci. Beltik a další jest jasným příkladem. Jenomže bez nich by Borgova neporazila. A proto se chtěla trochu otevřít. Bohužel to dosti přehnala, když neměla. A nebýt "zázraku", a toho, že jí nakonec přátelé pomohli, Borgovby stále zůstal velmistrem. A Z Beth by se stala troska (...). 

   Právě hloubka příběhu, dokonalost, jíž se nelze vyrovnat, a nestrannost, to vše se mi velmi líbilo. To, jak Beth našla Shaibela, a jak s ním hrála šachy. Jak porazila v simultánní hře studenty gymnázia, když jí sotva bylo deset. Postupné zdokonalování se, namísto rychého přeskakování. A nakonec, ano, nakonec i velice krásně vypadající turnaj v Moskvě. Ať si říká kdo chce, co chce, galantní vzdání se ze strany bývalého sovětského velmistra a samotného Borgova, ukázání toho, že i Rusové mají emoce a jsou v něčem dobří, poukazuje na to, jak dobře je seriál propracovaný. A jak vypadá dokonalost (...). Beth Harmonová a Vasily Borgov poté, co mladá talentovaná dívka vyrála nad dosavadním velmistrem viz. foto (tentokráte z internetu)...