Gore

Filmové zhodnocení:
V 22. týdnu jsem viděl pouhých 5 filmů, z nichž 3 byli americké komedie z roku 2016 (modeling parodující sequel Zoolander No. 2, který byl napěchovaný celou plejádou hvězdiček z celého showbusinessu, ale postrádal to nejdůležitější, a to humor, připadalo mi to, že se plácá od ničeho k ničemu, a nevytrhla to ani Penélope Cruz; o něco lépe dopadlo Jak přežít single, novinka Christiana Dittera, který před dvěma lety oslnil filmem S láskou, Rosie, kdy tentokrát se zaměřil na single ženy, ale i muže v New Yorku, hledající ten správný protějšek, která již místy vtipná byla, ale očekával jsem víc; nejhůře však dopadla komedie Get a Job, která ač přes zajímavé obsazení byla příliš křečovitá a postrádala vtipnost, kterou nezachránila, ani má oblíbená a zde dost nevyužitá Anna Kendrick); a 2 skvělé do nejmenších rolí obsazené akční thrillery (již kdysi viděný Nepřítel státu slavného Tony Scotta z roku 1998, který videoklipové thrillery uměl a i přes táhlý začátek se stále jedná o skvělý snímek; a novější Triple 9, o zkorumpovaných policajtech, kteří provádějí loupeže, které vyniká hereckým obsazením a akčními scénami, ale pokulhává v dialozích a budování vztahů).

 

Nejlepší film týdne:
Nepřítel státu – i tento týden vyhrává snímek, který jsem v minulosti viděl, ale to se není, co divit, neboť Tony Scott zklamal málokdy, navíc zde se mu podařilo poskládat špičkové obsazení známými jmény i do těch nejmenších rolí, na svou dobu celou řadu technologických vychytávek a napětí, které drží až do konce filmu, včetně finále podobné mé oblíbené Pravdivé romanci. Částečně zaujme i žánrově podobné Triple 9 a komedie Jak přežít single.

Nejslabší film týdne:
Get a Job – vyloženě průserové to není, ale nejvíce zamrzí, že se jedná o komedii, kde se ani jednou nezasmějete, a nebýt obsazení, asi by nebyl ani důvod k dokoukání.

Nejlepší herecký výkon týdne:
Gene Hackman (Nepřítel státu) – výtečný herec, který je již několik let v důchodu, zde opět dokazuje, že patřil k největším mistrům svého oboru a nejen své generace, a zde je takovou třešničkou celého obsazení. Z ostatních herců zaujal ještě stále obsazovanější Anthony Mackie v Triple 9, který na svou osudovou roli, která by ho katapultovala do první ligy, stále čeká, ale určitě se jí brzy dočká.

Alison Brie (Jak přežít single; Get a Job) – dalo by se říct, že pro mě zatím objev tohoto roku, po jejím skvělém výkonu v Milenci těch druhých, zaujala v tomto týdnu hned ve dvou snímcích, kdy v Jak přežít single, byla tou nejlepší ze všech ženských, a nudnou Get a Job dost zvedla a s lehkostí převálcovala i Annu Kendrick.

Nejslabší herecký výkon týdne:
Will Ferrell (Zoolander No. 2) – komediální talent tohoto herce nemám vůbec rád a přijde mi strašně nevtipný, což dokazuje i v téhle nevtipné taškařici.

Regina King (Nepřítel státu) – v bezchybném obsazení skvělého filmu, je tahle černoška jedinou trhlinou, která je minimálně o jeden level níže než všechny ostatní a její výkon film zpomaluje.

 

Hudební zhodnocení:
V 22. týdnu jsem slyšel 9 hudebních alb, z nichž 6 alb patřilo opět německé EBM kapele :wumpscut:, tentokrát z období 2008 až 2016 (s alby Schädling z roku 2008, Fuckit z roku 2009 i o rok starším :Siamese: - Auf Wiedersehn in Massengrab si vybrali slabší období, kdy alba jsou dost fádní a příliš nezaujmou, stejně jako s příliš elektronickým kouskem Schrekk & Grauss z roku 2011, zlepšení přišlo až albem BlutSpukerTavern z roku 2015, kde uslyšíme již o něco vytříbenější repertoár a klidnější, ale i hudebnější polohu, která vyvrcholí nástupcem Wüterich z roku 2016, které už zase můžeme zařadit mezi jejich nejlepší počiny); 2 alba rockové legendě z 60. let Them, kde působil Van Morrison (výtečné debutové The Angry Young Them z roku 1965, kterému dominuje jak nezaměnitelný hlas Van Morrisona, tak prvky garage rocku a psychedeliky; a následující Them Again z roku 1966, které je ještě lepší a katapultovalo Van Morrisona k jeho sólové kariéře); a 1 techno EP (projekt Lenny Dee & Tieum vydal v roce 2005 EP pod názvem Microtronic E.P., které je určené a potažmo zaujme hlavně techno fanoušci, takže mě to míjí a poslechl jsem si to jen při vzpomínce na začátek 90. let, kdy jsem pár songů od Lennyho Deeho znal).

 

Nejlepší hudební album týdne:
Them – Them Again = druhá deska sice již neobsahuje takové hitovky, ale jako celek překonala jejich úžasný debut a ač obsahuje dost předělávek jiných autorů, tak je posunuje o laťku dál.

Nejslabší hudební album týdne:
:wumpscut: - Schrekk & Grauss = příliš elektroniky, ve které se musí ztratit i věrný fanoušek této EBM grupy.