Glowski

Rok 2021 přál kinařům, pořadatelům festivalů i divákům více než rok předchozí. Mým původním záměrem proto bylo vytvořit dva seznamy pozoruhodných děl, z nichž první by bral v potaz filmy uvedené v široké kinodistribuci a druhý produkci, které byla k vidění na festivalech. Po prvním hození titulů na papír jsem však zjistil, že i filmy vybrané z kinodistribuce jsou povětšinou „festivalového charakteru“. A tak přináším seznam pouze jeden, při jehož sestavování se kritériem výběru stal vedle kvality snímku jeho copyright (vzhledem k pandemickým rošádám vágně definovaný „několika posledními lety“) a česká kinopremiéra s vročením 2021. Seznam má sice podobu žebříčku, na jeho přesném pořadí ale netrvám. Z loňské produkce internetových televizí a české tvorby jsem žel neviděl téměř nic.

 

1) Svatá Maud (Saint Maud, r. Rose Glass, 2019): Mnohovrstevnatý, víceznačný, audio-vizuálně podmanivý, aktuální i nadčasový, tělesný i duchovní. Debut roku (2019).

2) Duna (Dune, r. Denis Villeneuve, 2021): Letošní adaptace jednoho ze základních kamenů žánru paradoxně působí jako jeho aktualizace. Originální, promyšlený a nekompromisní fantasy epos nové generace.

3) Začátek (Dasatskisi, r. Dea Kulumbegašvili, 2020): Spirituální film, který nenabízí naději na vykoupení se prostřednictvím povznášejícího zážitku. Debut roku (2020).

4) Malmkrog (r. Cristi Puiu, 2020): Film, ve kterém se nelze ztratit – film, ve kterém lze pouze hledat. Respektive „pouze“ – k zamyšlení toho nabízí víc než dost.

5) Drajv maj kár (Doraibu mai kâ, r. Rjúsuke Hamaguči, 2021): Úžasná syntéza Murakamiho poetiky a čechovovského psychologického dramatu.

6) Skrytý život (A Hidden Life, r. Terrence Malick, 2019): Monumentální, leč pokorný. Revizionistický válečný film, v němž se nebojuje olovem ani slovem, ale silou vůle. Nejlepší Malick od Stromu života.

7) Memoria (r. Apichatpong Weerasethakul, 2021): Nejpřístupnější Weerasethakul? Možná. Komodifikaci se nicméně jeho mystická poetika stále vzpírá, konkrétnější obrysy zápletky filmu na hodnotě neubírají.

8) Quo Vadis, Aida? (r. Jasmila Žbanić, 2020): Sice jednostranné, ale ideologicky čisté. Možná nejlepší cesta, jak pojednat takto tragické události v realistickém slohu.

9) Přípravy k filmu T (r. Milan Klepikov, 2020): Film hravý, inteligentní, zdravě skeptický a vzdor svému názvu hotový. Debut roku (2021).

10) Annette (r. Leos Carax, 2021): Předvídatelnější film než Holy Motors, ale přitom nepoddajný a divácky strhující – což je při všem tom zcizování hotový zázrak.  

 

Filmy, kterými se chci dále zabývat: Matrix Resurrections (r. Lana Wachowski), U Petrovových řádí chřipka (r. Kirill Serebrennikov)

 

Filmy, které si chci doplnit: Ada (r. Valdimar Jóhannsson), Boží ruka (r. Paolo Sorentino), Co spatříme, když pohlédneme na nebe? (r. Alexandre Koberidze), Évonprs deníky (r. Maureen Fazendeiro, Miguel Gomes), France (r. Bruno Dumont), Na cestě (r. Panah Panahi), Okupace (r. Michal Nohejl), Otec (r. Florian Zeller), Pan učitel Bachmann a jeho třída (r. Maria Speth), Síla psa (r. Jane Campion), Střípky ženy (r. Kornél Mundruczó) ad.

 

Pamětihodné projekce starších filmů: Podzimní poprava (r. Lee Hsing, uvedena na Filmasii), Poklad (r. Lester James Peries, uveden na MFF KV), Zrzavý pasažér (r. to je jedno, uveden na Festivalu otrlého diváka s unikátním otrleckým dabingem)