Letzter Tagebuch (45)
16.10.2011
Dva měsíce. Dva měsíce samoty. I když se přátelé snažej mě něčim zabavovat, někdy to prostě nezvládám. Trochu pomáhá činnost, práce, běh, posilovna, film, tu a tam i démon alkoholu, kterému nechci propadnout jako onen muž, co nedbal varování až se nakonec upil k smrti ve 117 letech při práci v lomu.
Smích, poslední zbraň bezmocnýho, je dobrej vyprošťovák. Ale stejně si zas uvědomím, jak mí chybí Eliščin smích a plamínky v jejích očích. A vůně vlasů. Dotyk její kůže. A její dech.
