Gromit

Před pár týdny utrpěl filmový svět další těžkou ztrátu. Ve věku pouhých šestačtyřiceti let se na věčnost odebral Philip Seymour Hoffman. Přestože nebyl typickým hollywoodským krasavcem, byl to právě on a několik málo dalších herců (George Clooney, Cate Blanchettová, Tom Hanks, Russell Crowe), kdo v posledních deseti letech definovali pojem charakterní herectví. Za svoji fascinující kreaci v životopisném snímku Capote získal Oscara a jen málokdo pochyboval o tom, že to byl Oscar nanejvýš zasloužený. Ovšem místo toho, aby usnul na vavřínech a zaprodal se mainstreamu, pokračoval Hoffman ve slibně započaté krasojízdě. Zazářil po boku Toma Hankse v politické satiře Soukromá válka pana Wilsona, byl nepřehlédnutelný v Pochybách a zcela zastínil Joacquina Phoenixe v jinak rozpačitém Mistrovi. A když už do mainstreamových vod přeci jen zabrousil, stál výsledek opravdu za to (třetí Mission: Impossible). Těch rolí, které Hoffman nezapomenutelným způsobem ztvárnil, bychom samozřejmě našli celou řadu (Den zrady, Moneyball...). A je opravdu smutné, že k nim už nepřibudou další.